Knihy

Soukup, M. (2020). Mýty Margaret Mead. Červený Kostelec: Pavel Mervart.

Kniha Mýty Margaret Mead se věnuje životu a vědeckým výzkumům slavné americké kulturní antropoložky, žačky Franze Boase a významné představitelky směru „kultura a osobnost“. Mead se proslavila hned svým prvním terénním výzkumem provedeným na pacifickém souostroví Samoa, jehož výsledky se však později staly předmětem dosud trvajících sporů mezi odborníky. Autor ukazuje, že myšlenky a odborné názory této antropoložky jsou velice často hodnoceny na základě popularizačních knih, jež napsala, a jen zřídka se berou v úvahu její vědecké monografie a odborné studie.
Kniha zavede čtenáře na souostroví Samoa, na Novou Guineu, Bali, ale také do New Yorku a mezi severoamerické indiány. Nechává nahlédnout do „antropologické kuchyně“ slavné vědkyně, seznamuje s jejími odbornými díly a názory v souvislosti s jejím životním příběhem. Ukazuje v jiném světle mnoho mýtů, které se kolem Margaret Mead objevily.

Soukup, M. (2020 [2015, 2009]). Základy kulturní antropologie. 3. upravené vydání. Červený Kostelec: Pavel Mervart.

Kniha představuje původní českou práci věnovanou kulturní antropologii z hlediska výkladu jejího předmětu a systematiky. Autor se zaměřil na vysvětlení základních antropologických subdisciplín, klíčových tematických okruhů, pojmů a metod a technik výzkumu. Kniha je určena zejména studentům antropologie, sociologie, etnologie, psychologie a archeologie a všem dalším zájemcům, kteří se chtějí seznámit s kulturní antropologií jako holistickou a komparativní vědou o člověku a kultuře.

Soukup, M. (2019). Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, boom: Kulturní proměny komunity papuánských Nungonů. Červený Kostelec: Pavel Mervart.

Kniha ukazuje dopady kolonialismu na životy příslušníků novoguinejské etnické skupiny Nungon. Na základě jednoho desetiletí terénního výzkumu a rozboru archivních dokumentů autor pojednává o proměnách způsobu života Nungonů, které se začaly od třicátých let 20. století odehrávat následkem prvních kontaktů s australskou administrativou a luteránskými misionáři. Autor v knize nesděluje jednoduchý příběh, ale vykresluje často si protiřečící střípky ze života Nungonů, jak je mohl vyslechnout od místních, zažít s nimi i vyčíst z dochovaných dokumentů. Ukazuje, jak pozoruhodně rychle došlo k transformaci jejich komunity. Z lidí neznalých písma se stali křesťané, kteří čelí náboženskému schizmatu, úspěšně pomáhají při záchraně stromových klokanů, vyvážejí kávu do Seattlu, míchají cukr do čaje, připravují si instantní nudle a někteří sdílejí svůj život na sociálních sítích… I odlehlé papuánské vesnice jsou součástí globálních propojení.

Soukup, M. et al (2019). Tělo 2.1: bolest v proměnách času a kultur. Červený Kostelec: Pavel Mervart.

Autoři knihy Tělo 2.1: bolest v proměnách času a kultursi předsevzali probádat různé podoby bolesti. Na mnoha příkladech autoři na bohatém historickém, etnografickém a antropologickém materiálu ukazují, že bolest je tvárný kulturní jev, jelikož byla a zůstává v různých kulturách pojímána, využívána, dopřávána či odmítána. Seznamují nejen s rozmanitými podobami trestu a mučení, ale rovněž ukazují, že bolest bývala součástí iniciačních rituálů, bádají, zda musí být bolest nezbytně součástí lidského zrození. Zavádějí nás také mezi příznivce moderního primitivismu a do komunity BDSM, kteří vyjadřují kladný přístup k bolesti. Kniha volně navazuje na předcházející tituly Tělo (2014) a Tělo 2.0 (2017).

Soukup, M. (2018). Antropologie: teorie, koncepty a osobnosti. Červený Kostelec: Pavel Mervart.

Výpravná kniha Antropologie nabízí výklad vývojových proměn antropologického myšlení od 19. století do současnosti, od jejího zrodu v koloniálním období až po postmoderní diskuse o povaze terénního výzkumu a validitě antropologického poznání. Živým stylem napsaná kniha se věnuje všem významným školám, směrům a paradigmatům sociální a kulturní antropologie. Autor se sám zpřítomňuje v textu osobními poznámkami i jako své alter ego, antropoložka, která prožila 20. století a setkala se s mnohými klasiky oboru. Prostřednictvím dopisů významným antropologům a antropoložkám se stává čtenářovou průvodkyní dějinami antropologického myšlení. Kniha je určena antropologům, etnologům, kulturologům, sociologům a všem dalším zájemcům o antropologii jako vědu o člověku, společnosti a kultuře.

Soukup, M. (Ed.) et al. (2017). Tělo 2.0: Hranice těla a podoby bolesti. Červený Kostelec: Pavel Mervart.

Předmětem knihy je antropologické a etnologické zkoumání lidského těla a tělesnosti. Publikace kolektivu autorů se zaměřuje na tělesné modifikace, na diskusi o hranicích lidského těla a rozdíly mezi lidskými bytostmi a stroji. Volně navazuje na titul Tělo: čichat, česat, hmatat, propichovat, řezat (2014). Kniha Tělo 2.0 staví na teoriích těla a tělesnosti, které se od začátku 20. století rozvíjejí ve vědách o člověku, společnosti a kultuře. Jednotlivé kapitoly se věnují poruchám příjmu potravy, skalpování, rozdílům mezi člověkem a stroji, funkčním modifikacím těla a provádění extrémních modifikací. Kapitoly sjednocuje téma bolesti a překračování hranic lidského těla.

Soukup, M. (2016). Cizinci mezi Papuánci. Červený Kostelec: Pavel Mervart.

Vnitrozemí ostrova Nová Guinea bylo dlouho bílým místem na západních mapách. Při průzkumných cestách ve 20. Století vyšlo najevo, že tam tehdy žily velké lidské populace, jež zůstávaly po tisíciletí izolovány od pobřežních oblastí. Kniha se věnuje výkladu prvních kontaktů mezi Papuánci a cizinci, jak autor nazývá Evropany a Australany ovládající ostrov. Příchod cizinců nezřídka vyvolal u Papuánců šok. Kvůli barvě jejich pokožky je považovali za vracející se zesnulé předky, jindy za nebezpečné duchy či potomky bytostí z počátku času, jejichž příchod je předzvěstí konce světa. Po opadnutí prvotního šoku často docházelo k tvrdým střetům mezi cizinci a Papuánci. Výpravná a čtivě napsaná publikace líčí průběh významných průzkumných cest, jež dostaly vnitrozemí ostrova na mapy. Autor se také zabývá koloniálním uspořádáním teritorií Papua a Nová Guinea, popisuje dobové rasistické názory a praktiky a ukazuje, jak sociální antropologie poskytla cizincům oporu pro jejich civilizační aktivity na ostrově. Cizincům se velice rychle podařilo prosadit mezi Papuánci vlastní představu civilizace a změnit jednou provždy ráz tamějších kultur.

Soukup, M. (Ed.). et al. (2016). Conditions of Fieldwork. Prague: National Museum.

The objective of the book is the exploration of a diversity of conditions of fieldwork in non-European locations. The chapters of the book demonstrate that the conditions of a fieldwork differ considerably in terms of environmental circumstances, natural risks, dangerous creatures, character of the local communities and the way of life in the countries where the authors conducted their particular researches. The aim of the book is to give a vivid image of real conditions of fieldwork in selected places of our planet.

Soukup, M. (2014). Terénní výzkum v sociální a kulturní antropologii. Praha: Karolinum.

Publikace Martina Soukupa je vůbec první původní českou prací, která se uceleně věnuje metodologickým základům kulturní a sociální antropologie. Vysvětluje systematiku anglosaské antropologie i základní koncepce oboru a popisuje historické okolnosti vzniku a rozvoje jeho metod a technik. Zvláštní pozornost je věnována podrobnému popisu vybraných technik terénního výzkumu a všech jeho fází, od plánování až k jeho završení.

Soukup, M. (Ed.) et al. (2014). Tělo: čichat, česat, hmatat, propichovat a řezat. Červený Kostelec: Pavel Mervart.

Předmětem knihy Tělo: čichat, česat, hmatat, propichovat, řezat je sociální a kulturní analýza lidského těla a jeho vybraných částí. Kniha je založena na poznatcích a teoriích embodimentu, jak se jím zabývají především antropologové, etnologové, psychologové a sociologové. Jednotlivé kapitoly se věnují vybraným částem lidského těla či jeho funkcím: nos jako sociokulturní fenomén; vlasy a jejich symbolika a rituální funkce; hmat a věci, jak se projevují v poezii a beletrii; piercing jako móda i forma vzdoru středoškolské mládeže; funkční modifikace těla inspirované kyberpunkovou literaturou. V knize jsou prezentovány vybrané antropologické, psychologické a sociologické koncepce tělesnosti v návaznosti na problematiku modifikace, disciplinace a semiotizace těla či jeho jednotlivých částí.

Soukup, M. (2013). Antropologie a Melanésie. Praha: Karolinum.

Kniha Martina Soukupa reflektuje vývojové proměny sociální a kulturní antropologie a současně popisuje a interpretuje hlavní rysy melanéských kultur. Sleduje osudy významných antropologů, všímá si okolností, za nichž podnikli své terénní výzkumy, a tlumočí jejich interpretace nativních kultur. Kromě rozsáhlé literatury těží také z vlastních zkušeností autora nabytých při terénních výzkumech na Nové Guineji. Její předností je přehledné a systematické zpracování tématu a bohatý obrazový a mapový materiál. Je určena jak studentům antropologie, etnologie a sociologie, tak odborníkům i zájemcům o otázky kulturní rozmanitosti a jejího poznávání.

Hubeňáková, J. & Soukup, M. (2012). Nungon People of Uruwa. Červený Kostelec: Pavel Mervart.

The subject of this book is a culture of a Nungon ethnic group, who live in the mountainous part of Huon peninsula in Papua-New Guinea. The authors of the book conveyed the opinions of the pupils of the local elementary school on issues as culture, nature, environment conservation and prospects for the future. The pupils presented their ideas via drawings, which they accompanied by comments. The book consists of a rich visual material obtained during the field research among Nungon people. It serves as an introduction into their culture, and also presents their opinions on diverse topics. The book addresses anthropologists, etnologists and others interested in cultures of Papua New Guinea.

Soukup, M. (2011). Kultura: Biokulturologická perspektiva. Červený Kostelec: Pavel Mervart.

Kniha představuje první původní českou práci věnovanou pojmu kultura z hlediska biokulturologie. Autor staví na antropologickém a kulturologickém zacházení s pojmem kultura, které dává do souvislosti s historickým vývojem darwinisticky orientovaných výkladů kultury. Zvláštní pozornost je v knize věnována klíčovým koncepcím a pojmům sociobiologie, evoluční psychologie, etologie člověka, memetiky, behaviorální ekologie člověka a přístupů označovaných koevoluce genů a kultury. Autor analyzuje a interpretuje modely kultury vytvářené v rámci těchto disciplín a směrů a porovnává je s antropologickými a kulturologickými přístupy. Kniha zaplňuje dlouholetou mezeru v české odborné literatuře, která dosud darwinistickým výkladům kultury nevěnovala systematickou pozornost. Publikace je určena zejména studentům antropologie, etnologie, kulturologie, sociologie, psychologie, archeologie a všem dalším zájemcům, kteří se chtějí podrobně seznámit s darwinistickými koncepcemi lidské přirozenosti a kultury.